(Hospodářské noviny) Ministerstvo spravedlnosti od příštího úterý povede poslankyně Eva Decroix (ODS). Spekulace médií potvrdil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala. Kvůli bitcoinové kauze skončí kromě Pavla Blažka i jeho náměstek Radomír Daňhel. O tom, že úřad převezme právě Decroix, se veřejně mluvilo již od minulého týdne. Jak vystoupala politická hvězda ženy, která za sebou před čtyřmi lety při vstupu do sněmovny měla sotva rok v jihlavském zastupitelstvu a z pětice poslankyň ODS byla nejmladší? A čím si se svými liberálními názory získala přízeň konzervativních politiků ODS, kteří jí nyní předávají vedení důležitého ministerstva?
Podle některých hlasů z opozice – ale teď už i koaličních kolegů – je to i tím, že navzdory své liberální image umí dělat hodně pragmatické kompromisy. Například zakladatel neziskového projektu Hlídač státu, který analyzuje data o veřejných zakázkách, dotacích, smlouvách či politicích, Michal Bláha je dokonce přesvědčen, že Decroix je liberálkou jen naoko.
„Liberální člověk je pro mě ten, který preferuje individuální svobodu jedince a transparentní a férové jednání firem, státu, společnosti a jedinců. U paní Decroix bohužel vidím opakovaný rozpor,“ tvrdí Bláha, který je od loňského roku místopředsedou opozičních Pirátů.
Svou argumentaci opírá o více bodů: u návrhů týkajících se regulace lobbingu nebo náhradního mateřství Decroix podle něj roky mluvila o zásadních úpravách a nakonec v klidu obhájila značně osekané návrhy. Panovaly také nejasnosti kolem jejího vystupování ohledně takzvaného dětského certifikátu. Certifikát má pachatelům závažných násilných trestných činů znemožnit ucházet se o práci s dětmi. Poslanci všech stran s výjimkou jediné – ODS – se shodují, že tresty mají být co nejdelší, optimálně na doživotí. Decroix, která s myšlenkou na certifikát přišla, ale pak otočila a nehájila žádný z návrhů. Přísnou verzi, ani tu mírnější svého kolegy Bendy. Ta nedávno tvrdě narazila ve sněmovním ústavně-právním výboru. A právě pod tímto návrhem se ale k překvapení mnohých na pár dní objevil podpis Decroix. Certifikát nakonec minulý týden prošel v přísnější variantě, ale Decroix si kvůli tomu několik nepřátel ve sněmovně udělala.
Zahradilovi přišla vhod
„Když jsem otvírala advokátní kancelář v Jihlavě, tak mi přišlo přirozené přihlásit se do zájmových a veřejně činných organizací. Hospodářskou komorou počínaje a politickou stranou, která mi byla nejblíž, konče. Takhle to vždy v tom městě fungovalo,“ přibližuje svůj vstup do ODS v roce 2014, když jí bylo dvaatřicet. Byť strana tehdy procházela svou největší krizí, rok po pádu vlády Petra Nečase, jiná podle ní nepřipadala v úvahu. „Jsem z odéesácké rodiny, vždycky to pro mě byla jediná přijatelnější strana.“
Ve svých prvních volbách do jihlavského zastupitelstva na podzim 2018 těsně neuspěla, skončila první pod čarou. Pár měsíců nato sice zaujala, když si coby kandidátka číslo šest vzala slovo na tiskové konferenci ODS k volbám do Evropského parlamentu. A po boku euroskeptické jedničky Jana Zahradila prohlásila: „Evropa mi dala rodinu, Evropa mi dala vzdělání. Za Evropou si stojím.“
Mezi představiteli ODS se ale říkalo, že ve straně se čím dál slábnoucímu Zahradilovi někdo podobný hodil, aby mohl argumentovat, že na kandidátce je i dost žen a pestrých názorů. A tak mladistvě působící politička z Vysočiny, která se při studiu francouzštiny zamilovala do Francouze, v jehož zemi pak vystudovala práva, přišla vhod. Zvlášť když známějším tvářím, jako byl exministr Alexandr Vondra, se do popředí a náročné kampaně moc nechtělo.
Pravděpodobnost, že by Zahradil musel s Decroix koexistovat i v Bruselu, byla stejně mizivá. Což se také potvrdilo – kandidovala jako neznámá tvář ze šestého místa a neuspěla. Do europarlamentu pronikli čtyři kandidáti a například symbolicky kandidující Vondra se mezi čtyřku úspěšných dostal i jako číslo 15.
„Ale když už jsem získala nějakou aspoň minimální známost, tak byla otázka, zda ji nepřetavit ve volbách do sněmovny,“ vzpomíná Decroix na rok 2021, kdy už jí to vyšlo. I díky tomu, že na Vysočině ODS chtěla jít do voleb s image, která bude názorově ladit s jejím nejpopulárnějším tamním politikem – předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Takže Decroix byla krajskou dvojkou Spolu, hned po lidovci Vítu Kaňkovském.
„V zahraniční oblasti jsem byla hodně důrazná, abychom ji překreslili z té zemanovské, pročínské politiky,“ potvrzuje, že s Vystrčilem, který měl zrovna za sebou Čínou kritizovanou cestu na Tchaj-wan, jsou sladění.
Posunula se, chválí ji Benda
Do sněmovny vstoupila v říjnu 2021 s „vystrčilovskými“ zahraničněpolitickými názory. A na poměry ODS i výrazně liberálním pohledem na témata jako náhradní mateřství nebo manželství pro všechny. Sňatky LGBT+ menšin hájili mezi pětatřicítkou poslanců strany vedle ní už jen Černochová a ministr kultury Martin Baxa.
Byla aktivní a na rozdíl od většiny konkurenčních tváří komentujících sociální politiku uměla coby advokátka vedle „soft“ argumentů dodat i dostatek paragrafů. Když proto Benda hledal po jmenování Černochové ministryní obrany svou pravou ruku pro řízení poslaneckého klubu, napadla ho právě Decroix.
„Řekli jsme si, že by bylo dobré, aby na tom postu zase byla žena. Na výběr byly čtyři, ne každá na to měla chuť. Tak jsme sáhli po paní Decroix, která vypadala výrazně aktivní a tu chuť měla. Byl to trochu pokus,“ přiznává Benda. Decroix nicméně díky tomu hned začala být víc vidět, nezdráhala se vystupovat před kamerou.
Nedlouho nato přišel únor 2022 a ruský vpád na Ukrajinu. Pro Decroix opět logické téma. Zvlášť když média chtěla z ODS slyšet i někoho jiného než stále dokola premiéra Petra Fialu se šéfem Senátu Vystrčilem. Už na jaře téhož roku při volebním kongresu ODS tak mnozí kolegové političku vyzývali, aby kandidovala do nejužšího vedení strany. Sama Decroix se po půl roce ve sněmovně ještě na podobný post necítila.
Ale její popularita ve straně rostla tak, že loni už volání straníků vyslyšela. A po letech si opět získala pozornost i „starého známého“ z tiskovky, tedy Zahradila. Ten si ji ještě před rokem při svém odchodu z Bruselu dobíral: „Jsem rád, Evo, že jsi tak aktivní v médiích. Každé tvé veřejné vystoupení, každý tvůj tweet mi přivede nějaké nové příznivce. A to se mi líbí. Jen pokračuj,“ reagoval na její hájení koalice Spolu a odmítání toho, že by ODS mohla v budoucnosti jít do koalice s hnutím ANO. Současně o Decroix ale říkal, že je jednou z jeho motivací, aby se vrátil do sněmovny. A vytvářel tak protiváhu poslankyni, která se podle něj „vychýlila liberálně progresivistickým směrem“.
Zatímco Zahradil v ODS zcela ztratil vliv a letos ji po 34 letech opustil, Decroix může s případným volebním úspěchem letos dál posilovat. Ale už několikrát také narazila. Za omyly, jako byla usměvavá momentka z povodní nebo ledabyle vybraný portrét seniora z fotobanky, údajně podporujícího důchodovou reformu, to schytala na sociálních sítích.
A teď o ní někteří koaliční kolegové ze sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí podobně jako pirát Bláha tvrdí, že její liberální image je jen marketing. Proto se podle nich smířila s výslednou podobou manželství pro všechny nebo zákona o lobbingu. A s dětským certifikátem přes úvodní vlastní iniciativu za tři roky údajně moc nepohnula.
„Vždycky o tom hodně mluví, ale pak je pro ni výhodnější zahrát to tak, aby s tím byl v pohodě hlavně Marek Benda,“ říká o ní jeden z koaličních hlasů ze sněmovny a v podobném duchu mluví i některé další.
„Berme to tak, že v politice potřebujete získat k návrhům většinu,“ oponuje Decroix. A třeba svůj záhadný podpis, který se na pár dní objevil pod Bendovou mírnější verzí dětského certifikátu, vysvětluje „komunikačním šumem“. Její jméno nejspíš pod předlohou nedopatřením zůstalo, i když si ji Benda upravil.
„Absurdní na tom je, že téma dětského certifikátu jsem před třemi lety přinesla já. 90 procent toho zákona jsem napsala. Ale pak se toho chopily aktivistické princezny, které řeší jenom, aby ta ochrana byla co nejdelší,“ argumentovala s tím, že Bendův návrh je pro ni příliš mírný a předloha zbytku stran s doživotním trestem pro násilníky zase zmíněný aktivismus.
Za tím, že je i téměř po čtyřech letech ve sněmovně dál liberálkou, si stojí. To Benda opatrně říká, že se v některých věcech „trochu posunula“. „Souvisí to s celosvětovým vývojem, s Evropou a takovou tou zběsilou woke kulturou, euronadšenectvím, které jí ještě před lety někteří měli za zlé,“ tvrdí Benda. „Ale pořád je to liberálka. A dlouhodobě mám mnohé z liberálů rád, protože se s nimi zajímavě diskutuje,“ dodává hned.
